Shlédnuto: 205x
         

Bajt


BYTE - česky Bajt

  Byte, česky Bajt, je jednotka dat v informatice. Slovo Bajt se v češtině vždy! píše s velkým ''B'', v angličtině vždy Byte s velkým ''B'', přestože se nejedná o vlastní jméno. Anglický originál vznikl v roce 1956 z hlavy uznávaného odborníka firmy IBM  Wernera Buchholze. Původní název této jednotky byl údajně ''bite'', což je malé či nejmenší sousto. Velmi rychle byl ale přetvořen na Byte, aby nedocházelo k jazykovým problémům, aby se tento termín prostě a jednoduše odlišil od původního významu.
  Jednotka Bajt je spolu s jednotkou bit jednou z nejdůležitějších jednotek v informatice a souvisejících oborech. Bajt je označení pro skupinu bitů, standardně o počtu 8 bitů. Obecněji označuje skupinu bitů o libovolném počtu bitů, kterou je schopen procesor zpracovat najednou/současně. Každý bit může nabýt hodnoty 0 nebo 1, každý Bajt (obsahuje 8 bitů) pak hodnoty 00000000 až 11111111. Čísla jsou ve dvojkové soustavě a převedeny do desítkové soustavy jsou rovny hodnotám 0 až 255 (celkem 256 čísel).

Bajt a architektura procesoru

 První domácí počítače (HC = Home Computer, PC = Personal Computer) jsou označovány ''osmibitové počítače''. Podobnost s Bajtem není vůbec náhodná. Osmibitová architektura procesoru (laicky) znamená, že do procesoru vede 8 drátů, kde na každém z nich, na sobě nezávisle, v jednu danou chvíli, buďto prochází elektrický impuls anebo ne. Tady bystré oko vidí podobnost s bity. Je to tak. Jestliže hodnota Bajtu ve dvojkové soustavě je 10010000, pak na sběrnici procesoru je ''první drát'' pod proudem, druhý a třetí bez proudu, čtvrtý je opět pod proudem, čtyři pravé ''dráty'' bez proudu. Takto na osmi vstupních linkách sběrnice procesoru (''drátech'') vstupuje Bajt do procesoru jako celek v jediném okamžiku.
  V procesoru jsou pak elektronické součástky, zejména tranzistory, zapojeny tak, aby při každé možné kombinaci na vstupu, vznikla příslušná reakce na výstupech procesoru. (pozn.: Výstupů z procesoru může být téměř libovolný počet, nejběžnější ale je, že se počet vstupních a výstupních linek shoduje.)
  Díky operacím v procesoru způsobeným odeslaným bajtem pak vidíme na svých monitorech texty, nebo se zapisuje na harddisk, nebo se posílají data na síť (internet), nebo...

Současné počítače - PC, pracují s architekturou 64-bitů (v roce 2017), některé i s vícebitovou architekturou. Neznamená to ovšem, že se příslušně zvětšil i Bajt. Standardní Bajt je stále osmibitový. Jelikož ale do procesoru vede 64 ''drátů'', posílá se do procesoru 8 bajtů najednou. Bajt obsahuje 8 bitů, 8 Bajtů tedy znamená informaci o šířce 64 bitů, takto to tedy odpovídá šířce sběrnice procesoru.

Pozn: Bajt byl dobrosersky standardizován v dobách počátků rozvoje počítačů, což samozřejmě dodnes přináší mnoho problémů, některé dokonce až tak velké, že skončily u soudu.

Bajt a Wikipedia

  Wikipedia již několikrát změnila své vysvětlení pojmu Bajt. Již mnohokrát tvrdila, že že původní jednotky pro multiBajtový objem jsou v desítkové (lidsky přívětivé) soustavě. Dnes, 5.12.2017, jsem ověřil, že se opět přiklonila k pravdě. Ovšem umírněně. Zlehka poupravila texty, aby odpovídaly skutečnosti, ovšem úprava proběhla tak, aby definice multiBajtových jednotek vyznívala spíše neutrálně, než skutečně.

Vo co go?
  Máme-li více bajtů, označujeme je předponami k-kilo, M-Mega, G-Giga, P-Peta atd... V jednotkách SI to znamená k=1000, M=1000x1000 atd. To ovšem v informatice není původní význam těchto jednotek. V informatice se od startu odvětví počítalo vždy ve dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavě. Proto původní multiBajtové jednotky normám SI neodpovídají. Pro objem bajtů s předponou ''k'' platí v informatice hodnota 1024. Je tomu tak proto, že počítače opravdu dlabou na to, jak dobře se to lidem počítá, a vždy pracují právě ve dvojkové soustavě. A inženýři nejsou lamy, proto s tím nemají sebemenší problém. Z dvojkové soustavy tedy vyplývá i počítání multiBajtových hodnot. 2^10 (dvě na desátou) je 1024 a basta. 2^10 se nerovná 1000, ale 1024 a přes to nejede vlak. S vývojem počítačů se souběžně a přirozeně (nikoliv úředním rozhodnutím) vyvíjely jednotky. Při tvorbě procesorových struktur hraje dvojnásobek zcela zásadní roli.

  Kupříkladu vyvíjíme první počítač na světě, a ten nám pracuje s jednobitovým Bajtem. Do procesoru nám tedy vede jeden drát. Když vyvíjíme výkonnější počítač, je daleko jednodušší přidat druhý drát, než přidat 0.9756 drátu. To prostě nelze. Je snadné počet vstupů dvojnásobit, jak ale přidat necelou jednu linku, není jasné žádnému z odborníků na planetě. Proto se kapacity procesorů vždy zdvojnásobovaly, od počátků až dodnes. Prozatím neexistuje důvod si myslet, že se to v budoucnu změní. Proto a proto a proto se tedy správně jednotky multiBajtových hodnot nepočítají v desítkových násobcích, ale v násobcích dvou, resp. mocninách dvou.

Správné multiBytové hodnoty



1 Bajt (Byte) = 1B = 8 bitů (bit)
1024 Bajtů = 1kB
1024 kB = 1MB
1024 MB = 1GB
1024 GB = 1PB
...

Špatné multiBytové hodnoty

  S dobroserstvím mezinárodní organizace pro míry a váhy přišlo poučení, že jsme všichni hlupáci a jediné správné hodnoty jsou v desítkových násobcích, stejně jako třeba u rychlosti: 1000m/s = 1km/s. Byl zaveden termín ''Velký Bajt'', pro který namysleli dobroseři označení veké ''K'' a začalo se tvrdit, že velký Bajt je původní označení Bajtu, že tedy kdysi správný zápis 300kB je špatný a správně se píše 300KB. Co chtěli provést s jednotkami jako Mega, Giga a dalšími, to už neprozradili. Ty už se totiž velkými písmeny píší.
  Celý problém označování a přepočtů tkví v tom, že informatika jako samostatný obor, si zavedla vlastní jednotky, necertifikované, zato správné. Úřad SI se ovšem nasere do všeho, a tak je jasné, že jako první začalo na správných jednotkách vadit to, že nejsou násobeny desítkově. Dobroseři již ovšem zaveleli k útoku a tak nebylo cesty zpět. Rozmlátili všechno na hadry, překopali a složili to k obrazu svému a zřejmě zaplaceni výrobci harddisků zavedli desítkové přepočty, které se lamám dobře pamatují, pro inženýry jsou však nepoužitelné (česky khovnu).
1 Bajt (Byte) = 1B = 8 bitů (bit)
1000 Bajtů = 1kB
1000 kB = 1MB
1000 MB = 1GB
1000 GB = 1PB
...
1 Bajt (Byte) = 1B = 8 bitů (bit)
1024 Bajtů = 1KiB (KibiByte)
1024 KiB = 1MiB (tohle odmítám i napsat...)
1024 MiB = 1GiB
1024 GiB = 1PiB
  Sice se v tom ani prase nevyzná, ale kdyby náhodou, tak takto to je dnes správně, protože to byrokrat orazítkoval. Tedy zjednodušeně:
To, co bylo vždy správně je špatně.
Jelikož je to špatně, ale nedá se to zahodit, přejmenovali to.
Zavedli nové - desítkové - násobky.
Dali jim původní názvy správných tvarů.
Tím řekli, že toto je správné a původní.

Helltracker

  Helltracker k tomu říká: Naserte si !

Helltracker respektuje jediné správné označení, a to je vždy to původní!
Jestliže přemaluji obraz Van Gogha, aby se mi líbil víc, správný obraz bude stejně ten původní = Tak a nejinak je to správné a sereme na dobrosery.


Zdroje:
- Skutečná historie nepřepsaná současným majitelem moci
- Učebnice informatiky z dob, kdy se tak moc nelhalo
- Vlastní zkušenosti
- Mozek (Ownerův)


Přidal(a): 28-09-2017 01:57:27 anon
Upraveno: 1x, naposledy: 05-12-2017 14:06:11 anon



x
Vygenerováno za: 0.44675 seckund, dotazů: 10
Uživatel: nick-neprihlaseny, IP-100.26.176.182, země-US
První návštěva: 2019-12-14 02:55:51, celkem: 35
Posledně navštíveno: article|name=Tenpercent a article|name=Google se definitivně přidává k tyranům a diktátorům
Powered by U-232 V5
Using Valid CSS3 & HTML5
Klikněte pro podporu ve fóru zde